Co vlastně znamená „počítačová gramotnost“ ve vztahu k lidem? Pro ty dříve narozené se asi většinou bude jednat o něco mimo rámec jejich běžného života. O něco, co sice mohou vnímat jako moderní a pro současnost důležité, zároveň však na hony vzdálené a pro ně samotné již vlastně – zbytečné. Naštěstí nikoliv pro všechny. Pro zástupce střední generace pak půjde o „hnací prvek“ jejich úspěchu. Koneckonců, většina je stále zaměstnána a bez schopností vypořádat se s technikou „současnosti“ by o ně svět byznysu pravděpodobně ztratil zájem. Jak vnímají tuto techniku? Ať již se jedná o výpočetní techniku, telekomunikační zařízení nebo audiovizuální vybavení, snaží se o ní hovořit se svým okolím zasvěceně a na první pohled snad i fundovaně. Naštěstí těch skutečně „fundovaných“ již je mnohem více, než v předchozí kategorii našich spoluobčanů. Pak je tu i naše mladá generace, stále studující nebo těsně po svém „vstupu do života“. Jejich vztah k uvedené technice bude spíše konzumní než profesionální. Vždyť s ní vlastně vyrůstají. Asi bude velmi málo těch, které by bylo možné překvapit nějakou novinkou nebo zajímavostí z této oblasti. Vědět ale v žádném případě neznamená umět. Se skutečným využíváním techniky je to tedy poněkud horší, možná by se dalo říci i dost slabé. Přičemž „využíváním“ mám na mysli vytvářet hodnoty, měřitelné materiálními stupnicemi. Diskutování v rámci sociálních skupin, hraní her nebo nakupování na internetu sem bohužel jaksi nepatří. Obecně se dá shrnout schopnost mladých lidí do okruhu velmi úzkého zaměření na specifickou oblast využívání počítačů a techniky. Na otázku „znalost práce na počítači“ tak budou reagovat velmi rozdílně.
Pod otázkou „znalost práce na počítači“ se může skrývat cokoliv a naším cílem je sjednotit tento, řekněme chaos, také do poměrně úzkého okruhu činností, který je ovšem široce aplikovatelný v závislosti na podmínkách, ve kterých je aplikován. Kdy lze tuto otázku slyšet nejčastěji? Asi při pohovoru před vstupem do nového zaměstnání. Do vlastního životopisu již několik let neodmyslitelně „patří“ výraz ZNALOST PRÁCE NA PC, a to bez ohledu na skutečnou realitu. Vlastně je to stejné, jako napsat ZNALOST MATEŘSKÉHO JAZYKA. Pochybuje snad o tom někdo? Neúspěch a zklamání se pravděpodobně dostaví později, když se zjistí, že ona proklamovaná „ZNALOST PRÁCE NA PC“ je omezená pouze na schopnost zapnout a vypnout, stáhnout, „kreknout“ a nainstalovat software, případně na „fejsbůku“ dohodnout s přítelem termín návštěvy kina. Zklamání pravděpodobně na obou stranách, tedy na straně novopečeného zaměstnance i na straně zaměstnavatele, většinou hojená vysláním onoho pracovníka na školení do některého ze vzdělávacích center aby vynaložené náklady nakonec vrátil vyšším výkonem a flexibilitou své práce. Možná. Lze tomuto překvapení předcházet? Lze se pojistit proti neuvědomělému zastírání skutečného stavu? Lze souměřitelnými kritérii určit úroveň schopností jednotlivce? Dost obtížně, přesto se o to snažíme.
Definice pojmu „počítačová gramotnost“ byla již před dvaceti lety předmětem mnoha úvah systémových pracovníků států v celé Evropě. Výsledkem je systematický způsob zjišťování skutečných a v praxi požadovaných schopností ovládání počítače shrnutý pod program mezinárodního konceptu počítačové gramotnosti, nazvaný ECDL – European Computer Driving Licence (Evropský počítačový řidičský průkaz). Pod hlavičkou tohoto programu vznikla v Evropě celá síť tzv. „testovacích středisek“, pod kterými jsou registrované „testovací místnosti“, pracovní nástroje programu ECDL. V testovací místnosti lze za běžných podmínek ověřit uvedené znalosti práce na počítači tak, aby výsledky byly souměřitelné s ostatními uchazeči o certifikaci, bez ohledu na národnost nebo zemi. A právě takové středisko s možností testovat uchazeče o certifikát ECDL vzniklo i na Střední škole technické AGC a.s. Podmínkou získání této akreditace byla celá řada nutných úkonů, počínaje splněním všech přísných podmínek na vybavení testovací místnosti a konče akreditací dvou testerů, kteří dohlížejí na přípravu a testování uchazečů a zodpovídají za dodržování všech pravidel při vlastním testování. Výstupem procesu testování je mezinárodně uznávaný certifikát (index), deklarující schopnosti jeho držitele ve specifikovaných oblastech práce na počítači. Získání certifikátu ECDL není podmíněno ani věkem ani pohlavím, pouze znalostmi a schopnostmi. A to již stojí za to. Nemyslíte?
Ing. Tomáš Holomek, manažer testování, tester
